Vlasy si barvím už několik let a řekla bych, že jim dávám docela dost zabrat! Co jsem se toho navymýšlela- na blond, na černo, zrzavé, zase na blond, na hnědo a znovu na blond. Achjo! Dohromady jich mám asi pět a půl (jak mooc závidím všem, co mají husté a dlouhé vlasy), navíc jsou tak jemňounké (člověk se snaží o krásné vlny a než je udělám na celé hlavě, můžu začít znovu) a ty konečky se pořád a pořád třepí (teda když o ně nepečuji- ale někdy jsem táák líná). A tak se jim občas snažím dopřát alespoň trochu té péče v podobě různých olejíčků, sprejů a uzdravujících masek. 

Minulý víkend jsem navštívila mamku. „Upekla jsem sekanou, je v lednici, tak si dejte.“ No moc to sice nejím, ale co. Dala jsem si ji. To jsem ale opravdu neměla dělat!!!